Kostelu se navrací nový lesk a hodiny
Ostašov (Liberecko) - Obyvatelé Ostašova dělají maximum pro to, aby byl jejich kostel opět krásný. Exteriér i interiér prochází opravami.
Opravy ostašovského svatostánku už přišly na mnoho peněz, dělníci i umělci tady strávili nespočet hodin, zanechali spoustu potu a stále nejsou u konce. Zkrátka je tu práce jako na kostele. Po vnitřních omítkách a vstupních dveřích přišla na řadu renovace lustru. Nyní se sice nádherně třpytí a svítí, tomu ovšem předcházela složitá cesta.
„Spolek přátel Ostašova má kostel svatého Vojtěcha v péči od roku 2011. S budovou jsme převzali i část inventáře, která tu zůstala. Mezi věcmi jsme našli i původní mosazný lustr, který byl ve velice zuboženém stavu," popsala Pavla Haidlová, předsedkyně Spolku přátel Ostašova (SPO).
Lustru chyběly některé díly. Spolek ho tedy ze stropu odmontoval a asi dva roky byl kostel bez svítidla. „Sháněli jsme prostředky na opravu lustru, což se nám letos podařilo. Nadace Preciosa věnovala ostašovským dvacet tisíc korun. Přispělo také Občanské fórum manželů Havlových. Poté SPO oslovil nejstarší sklářskou školu v Evropě, která vychovává budoucí sklářské umělce. „Je to škola v Kamenickém Šenově. Prací se ujal profesor Tomáš Sieber se svými žáky ze třetího a čtvrtého ročníku. Doplnili chybějící části. Lustr vyčistili a vrátili mu funkčnost," uvedla Haidlová.
Při renovaci mladí umělečtí skláři zjistili, že lustr byl původně plynový. „Myslíme si, že tedy nepocházel ani z tohoto kostela, protože tady není zavedený plyn. Studenti si s tím ale bravurně poradili. Těmi plynovými spojkami protáhli elektrické vedení, což nikdo nepozná, nikde netrčí žádné dráty. Skutečně odvedli profesionální práci," chválí studenty Haidlová a zároveň lituje, že se sklářská škola už léta potýká s nedostatkem studentů a doslova bojuje o přežití.
Přispěli i ostašovští
Na opravách se finančně podíleli také samotní obyvatelé Ostašova. „Pořádáme v kostele koncerty nebo výstavy a lidé platí dobrovolné vstupné. Peníze získáváme také od sponzorů, od místních firem. Díky tomu už se nám podařilo opravit i oltář. Dárci hned vědí a vidí, na co budou jejich peníze použity," řekla předsedkyně SPO.
Dalším úspěchem, na který jsou přátelé Ostašova právem hrdí, jsou zrenovované kostelní hodiny.
Ciferníky s cimbály
Zbídačených hodin se ujal Tomislav Plzeňský. Převezl si je k sobě do dílny a pustil se do titěrné práce, která trvala rok a půl. „Musel jsem znovu vyrobit všechna uložení hřídelí (asi 30 bronzových pouzder), protože hodiny byly vyběhané a měly za sebou i velký defekt. Jedna hřídel byla ohnutá," sdělil Plzeňský.
V současné době milovník starých věcí dodělává cimbály, které poputují na věž kostela spolu s ciferníky.
Pohled na kostel zvenčí momentálně kazí oprýskaná fasáda, ale ostašovští věří, že i ta se nakonec dočká oprav, stejně jako střešní trámy.
Kostel sv. VojtěchaZděný kostel stojí od roku 1833 na místě původní dřevěné kaple. Na přání majitele panství Kristiána Kryštofa Clam-Gallase byl jeho stavbou pověřen inženýr F. Effenberger. V upomínku na sedmiletou válku byly původně nad vchodem do kostela zazděny dvě dělové koule, později při rekonstrukci odstraněné.
Autor: Romana Prošková
—————