Obyvatelé Ostašova diskutovali s vedením města o plánované sběrné komunikaci a plochách pro průmyslovou výrobu

Ostašovské zajímalo, kudy podle připravovaného územního plánu povede plánovaná sběrná komunikace, bez níž by nemohlo dojít k propojení čtvrtí Ostašov a Karlinky. Současně se místní vyjadřovali k připravovaným plochám pro rozvoj průmyslové výroby a navrhovaným plochám pro bydlení.

„Přijeli jsme sem proto, abychom společně s vámi hledali řešení, které bude přijatelné pro více občanů. Jsme rádi, že zde funguje místní komunita a je naším úkolem připravit dobrý územní plán pro stávající i nové uživatele tohoto území,“ zdůraznila náměstkyně primátora Karolína Hrbková.

Nový územní plán by měl být podle ní dokončen nejpozději na přelomu let 2016/2017. Jak vysvětlila Karolína Hrbková, výsledek vypořádání všech námitek a připomínek se jejich předkladatelé dozvědí až při vydání nového územního plánu. O každé námitce přitom rozhodují zastupitelé. „Veřejnost bude mít ale možnost se s územním plánem ještě před jeho vydáním seznámit na podobných pracovních setkáních, které už probíhají i v dalších lokalitách, a poté při veřejném projednání, kde budou moci uplatnit své námitky a připomínky.“

Jeden z obyvatel Ostašova si například postěžoval na to, že provoz na letišti je příliš hlučný, a navrhl, zda by nešlo areál zakonzervovat a učinit z něj zelenou plochu, určenou k relaxaci. Podle architekta Jiřího Plašila statut neveřejného mezinárodního letiště bude v novém územním plánu zachován i jako budoucí potenciál pro leteckou dopravu. „V tuto chvíli letiště zůstává letištěm a neplánujeme je rozvíjet, prodávat nebo měnit jeho funkční využití,“ řekla náměstkyně Hrbková.

Velká část přítomných se vyslovila proti tendenci vymezit v novém územním plánu plochy pro průmyslovou výrobu.„Žádnou slévárnu tady nechceme. Nepotřebujeme, aby Ostašovem proudily kamiony. Liberec je plný brownfieldů, ať podnikatelé umístí průmyslovou výrobu do nich," ozývalo se na debatě. Karolína Hrbková vysvětlila, že plochy pro průmysl lze specifikovat, nemusí tak být zátěží pro danou oblast, ale např. výzkumné centrum by mohlo lokalitu oživit a zároveň by areál mohl být otevřený a veřejnosti přístupný. I takové upřesnění pro průmyslové plochy umí ÚP obsáhnout.

Architekt Plašil k tomu dodal, že pro svůj rozvoj, spojený s nabídkou pracovních míst, by Liberec potřeboval podobně jako stejně velká jiná města 800 hektarů ploch, určených pro výrobu. Zatím se ale na území města nachází pouhých 500 hektarů průmyslových ploch, včetně smíšených. „Co se týče průmyslové výroby, je město poddimenzované," uvedl Jiří Plašil. „Otázku průmyslových ploch ve městě a revitalizaci brownfieldů intenzivně řešíme,“ doplnila Karolína Hrbková

Vedení města slíbilo lidem, že v debatách nad jejich připomínkami k připravovanému územnímu plánu bude pokračovat.„Připravujeme opět setkání s občany podle lokalit, ale nově také tématické pracovní schůzky s veřejností, kde budeme řešit komplexně otázku například obvodové sběrné komunikace, zásobování energiemi nebo centrum města a možnosti jeho dostavby,“ uzavřela náměstkyně.

Foto: Zuzana Minstrová