2016 01 18 Ostašovský masopust

Čas oslav (regionálně nazývaný fašank, končiny či ostatky) označuje období od Tří králů do Popeleční středy. Název Popeleční středa pochází ze zvyklosti pálit palmy či kočičky, kdy se vzniklý popel používal při bohoslužbě. Věřící jím byli znamenáni na čele a připomínali si tak vlastní smrtelnost. Příchod slunce, síly a plodnosti se vždy náležitě vítal a předznamenal tak i tradici zvanou MASOPUST. 

Jak tyto oslavy probíhají v Ostašově?

Před polednem se u kostela scházejí jednotliví členové masopustního průvodu, aby se stihli převléknout a nalíčit do konečné podoby své maškary. Složení masek v průvodu bývá ovlivněno regionem, tradiční masky, které mají svojí symboliku a funkci, se tedy vyskytují i v našem průvodu.  Vůdčí postavou průvodu je tzv. Laufer. Na první pohled ho rozpoznáte díky kabátu a klobouku, který je hustě pošitý pestrými odstřižky látek. Laufer velí celému průvodu, usměrňuje ho a snaží se udržet zábavu. Tato postava také oficiálně žádá starostu o svolení maškarní obchůzky a domlouvá návštěvu maškar v jednotlivých staveních.

Během masopustu se obvykle konaly svatby, proto v průvodu nechybí ženich a nevěsta. Maškaru ženicha hraje většinou malá žena, protějšek – nevěsta chasník větší výšky i váhy náležitě vycpaný na těch správných místech. Nevěsta dělá ženichovi ostudu - jí, pije a veselí se v každém stavení. Nezbytnou součástí průvodu jsou vojáci a turci.  Turci chodí čtyři, dva modří a dva červení. Na hlavách mají vysoké čepice opatřené barevnými pentlemi a papírovými růžemi a stále tančí. Ras mívá kolem pasu věnec buřtíků, lékařskou kabelu a čepec zdobený peřím. Ras býval hospodářem nebo hospodyní přivolán, aby uzdravil zvířata nebo k jejich porážce. Sbíral po vsi zaběhnuté psy a jiná zvířata. Nabízí kobylu a ptá se po stavu zvířat ve stavení.

Kobyla je jednou z hlavních postav, byť její osud o masopustu je neslavný. Během průvodu jí v každém stavení nabízí ras k prodeji, a když jí nikdo z hospodářů nekoupí – bývá poražena. Kobylce je před porážkou předčítán rasem vtipný výčet lotrovin, které během roku prováděla. Ve čtených anonymních prohřešcích bývají zahrnuty činy místních obyvatel nebo představitelů obce.

Smrtka straší děti, asistuje během popravy kobyly, značí blížící se konec zimy. Postava Medvěda má symbolický význam, přisuzovaly se jí magické vlastnosti plodnosti, které mohly být přeneseny na ženy i celé hospodářství. Při každé zastávce si proto s medvědem musí zatancovat hospodyně či svobodná děvčata. Medvěda vodí na provaze Medvědář. Postava představující Žida je výtvarně velmi zajímavá. Tmavý dlouhý svrchník je pošit pruhy látek a kožešin, peřím, penízky a jinými cetkami. Obličej pokrývá maska s velkým zobákovitým nosem červené barvy. Nosí sebou pytel s množstvím haraburdí, které nabízí po staveních a také své služby za úplatu. Nosí ježkovici (hůl zakončenou bambulí potaženou ježčí kůží), kterou se snaží dostat dívkám pod sukně. Původně šlo o falický symbol plodnosti. Kominík nosí do stavení štěstí, tančí s děvčaty, vymetá pece, trouby a komíny. Každého pro štěstí umaže sazemi. Cikánka čte z dlaně osud a za odměnu vyžaduje peníze. Tančí s hospodářem a všemi mládenci. Masopust má pestrobarevný kostým, tančí a raduje se se všemi okolo, Slaměný přináší do domu velkou úrodu. Nechává proto ve stavení nebo hospodyni klas obilí. 

Průvod nejroztodivnějších masek chodí po vsi za doprovodu kapely. Pokud Laufr dohodne s hospodářem pozvání maškar do stavení, muzikanti hrají písničku, maškary zpívají koledy a na oplátku bývají pohoštěny a dostanou výslužku. Po celodenní obchůzce průvod zakončí svou cestu u kostela, kde „porazí“ Kobylu. Zábava pokračuje v místní hospůdce. Máte-li zájem, navštivte 6. února 2016 Ostašov, v poledne začíná slavnostní zahájení u kostela sv. Vojtěcha.

Fotografie z leošní akce najdete v GALERII, reportáže regionálních TV ZDE