V Ostašově zahřměla děla a diváci se přenesli do dob Sedmileté války

„Prusko-rakouská Bitva u Liberce se stala jedním z největších milníků Sedmileté války a je jedinou událostí svého druhu, kterou můžeme dnešní generaci připomenout prostřednictvím živé rekonstrukce. Ta je pro veřejnost o to poutavější, že se koná na autentickém místě na ostašovských polích a navíc za účasti ‚žoldáků‘ z Česka, Německa a Polska, což jí dává punc významné mezinárodní události. Jsem rád, že zastupitelé letos na tuto akci uvolnili zajímavé peníze a že ji podpořil i Liberecký kraj,“ uvedl náměstek pro školství, kulturu, sociální věci a cestovní ruch Ivan Langr, který nad akcí převzal osobní záštitu.

Návštěvu Ostašovských poutních slavností i odpolední bitvy si nenechal ujít ani primátor Tibor Batthyány.„Bitva u Liberce je významnou součástí dějin našeho města a z hlediska historie jedním z nejatraktivnějších témat k prezentaci. Proto je smutné, jak dlouho bylo toto téma opomíjené. Naštěstí jej před několika lety rozvířily významné archeologické objevy pod Nerudovým náměstím a později unikátní výstava Zapomenuté dějiny města Liberce, která je stále k vidění v prostorách Galerie U Rytíře. Každou podobnou akci vítám a rád podpořím, protože nejenže nás zajímavou formou poučí o historii našeho města, ale bezesporu také přitahuje turisty a tím podporuje turistický ruch v kraji,“ konstatoval primátor.

Samotná bitva trvala necelou hodinu a sledovaly ji stovky návštěvníků. Z obou stran bitevního pole hřměla dobová děla a zprostřed bojiště se ozývaly salvy z mušket. Nadšení aktéři předvedli divákům nejen typickou válečnou vřavu, ale i bojovou taktiku, s jakou nakonec Prusové Rakušany porazili.

A proč se připomínka Bitvy u Liberce konala při Ostašovských poutních slavnostech? Za válečná utrpení v Sedmileté válce dostala obec v roce 1770 odškodnění, ze kterého nechali občané o rok později vystavět dřevěnou kapli. Ta pak sloužila svému účelu až do roku 1827. Postupem času ale zchátrala a v letech 1832-1833 byla přestavěna na zděný kostelík. Původně byly nad vchodem rozšířeného kamenného kostelíka zazděny na věčnou památku dvě dělové koule ze Sedmileté války. Samotné Ostašovské poutní slavnosti se konají ke cti sv. Vojtěchu, kterému byl zdejší kostel zasvěcen.

A právě při letošních slavnostech se kostel sv. Vojtěcha blýskl něčím novým. Návštěvníci mohli obdivovat nádherně zrekonstruované věžní hodiny, na jejichž opravě má zásluhu náměstek primátora pro technickou správu majetku města Tomáš Kysela. „Ostašovské poutní slavnosti jsou úžasnou akcí a jsem rád, že se již stala tradicí. Ale bez zápalu a pracovitosti lidí ze Spolku přátel Ostašova by tomu tak nebylo. Patří jim velký dík, můj obdiv a jako zástupce města si mohu jen přát více podobných spolků v našem městě. Když mě zástupci ostašovského spolku požádali o příspěvek na opravu hodin, neváhal jsem ani chvilku a rekonstrukci jsem podpořil,“ pochválil organizátory náměstek Tomáš Kysela.

V příštím roce se Ostašovské poutní slavnosti uskuteční bez hřmění zbraní, ale duch Bitvy u Liberce přetrvá. Organizátoři se totiž budou snažit nalákat veřejnost na přespříští ročník, kdy bude v Ostašově v rámci kulatého výročí bitvy k vidění její doposud nejmonumentálnější provedení.

Fakta o Bitvě u Liberce:

Bitva u Liberce se odehrála během Sedmileté války (1756 – 1763) a byla součástí tzv. Prusko-rakouské fronty. Na bitevním poli stálo 16 000 – 17 000 Rakušanů proti 15 000 – 16 000 Prusům. Samotná bitva, v níž sehrála hlavní roli kavalerie, trvala jen půl dne a již kolem 11. hodiny dopoledne byla rozhodnutá, když Rakušané začali vyklízet prostor směrem na dnešní Rochlici. Poražení Rakušané v boji ztratili více než 800 mužů, zatímco Prusové přes 600. Pruští ranění byli po střetu ošetřování v lazaretu v libereckém zámku a okolních budovách, zatímco mrtví byli pohřbeni vedle kostelíka v Janově Dole a na kraji lesa pod Ještědským hřebenem. Pruská vojska se po bitvě přesunula k Praze, kterou následně oblehla. Z Čech se Prusové stáhli až po červnové bitvě u Kolína.