Dechowáci v Ostašově rok 2015

V tomto roce navštívili dechovští přátelé, rodáci a potomci rodáků  z Ostašova město Liberec. Setkání vyšlo na víkend, kdy byly pořádány Dny evropského kulturního dědictví a tak mohli členové Spolku přátel Ostašova pozvat své přátele na místa, která nejsou běžně otevřena - kavárna Pošta, hotel Ještěd nebo Divadlo F.X. Šaldy. Na oběd byli hosté pozváni do nově otevřeného Radničního sklípku. Během návštěvy vzali Ostašováci své německé přátele na exkurzi do Svijanského pivovaru. Nechyběla procházka Ostašovem nebo prohlídka místního hřbitova, kam dechowští položili větiny na hrob vzdálených příbuzných.
 
V předevečer rozloučení byl uspořádán již tradičně koncert v Kostele sv. Vojtěcha, kde se v historických kostýmech představil včetně historické hudby a dobových nástrojů soubor MUSICA VIVA. 

I tentokrát byli občané Dechowa přijati na radnici (viz. článek z webu města): 
-------------------------------------
Odsunutí rodáci z Ostašova vybudovali z trosek nejhezčí vesnici Německa

Když po konci války na sklonku roku 1945 opouštělo 108 lidí svůj rodný Ostašov, nikdo z nich netušil, kde se nakonec usadí. Nový domov našli ve vybydlené a zničené vesnici Dechow v oblasti německého Mecklenburgu.

Dnes, po 70 letech, se Dechow pyšní zlatou medailí z evropské soutěže o nejhezčí obec. Místní obyvatelé na své ostašovské kořeny nezapomněli. Před třemi lety s nimi navázal kontakt Spolek přátel Ostašova a z prvního setkání se zrodilo přátelství. Od té doby se navzájem navštěvují. Při zatím posledním setkání v pátek 11. září zavítala německá výprava v čele s Kurtem Demuthem, posledním žijícímpůvodním obyvatelem Ostašova, na libereckou radnici.

Hosty přivítal náměstek primátora Liberce Ivan Langr. Pro Kurta Demutha a potomky dalšího pamětníka odsunu Karla Wachtela měl náměstek připravené pamětní medaile města, které jim předal. Poté se Dechowští podepsali do kroniky města. Na oplátku předali náměstkovi brožuru o vesnici a kroniku Karla Wachtela. Manželům Haidlovým ze Spolku přátel Ostašova věnovali skulpturu jako symboliku nového zrození. Své místo najde v ostašovském kostele.

„Rád vás označuji za milé přátele. Nejsme v Liberci poprvé. Přijíždíme sem jako ke své rodině, nevím, zda říct, že přímo jako domů, ale k rodině určitě. Město Liberec a vesnice Dechow se liší, přesto jsou ale nepřehlédnutelné. Liberec horami a Ještědem a Dechow jezery a lesy. Sbližuje nás pak vzájemná srdečnost a pohostinnost. Děkujeme městu za podporu společných aktivit,“ řekl Udo Wachtel, jeden z přítomných synů letos zesnulého rodáka z Ostašova Karla Wachtela.

Zajímavostí je, jak celá novodobá éra německé vesničky Dechow odstartovala. Obec totiž ke konci roku 1945 v rámci výměny oblastí nečekaně spadla do sovětské zóny, kde drtivá většina tehdejších obyvatel nechtěla zůstat, a proto raději dobrovolně odešli. To samé v té době řešili i někteří obyvatelé Ostašova, kteří se rovněž rozhodli odejít a po dlouhé cestě se usídlili právě v osiřelých a úmyslně poničených domech v Dechowě. Původně přitom měli namířeno do bližšího Halle. Noví obyvatelé pak vísku dlouhá léta budovali doslova od píky a proměnili ji v idylické místo, obklopené loukami, pastvinami a jezery.

Text a foto: Jan Král

 


              PROJEKT BYL USKUTEČNĚN S FINANČNÍ PODPOROU ČESKO-NĚMECKÉHO FONDU BUDOUCNOSTI

_______________________________________________________________________________________________________________________